Na tělo orientovaná psychoterapie, somatická psychoterapie, bodypsychoterarapie jsou synonyma pro psychoterapeutickou práci, ve které se k léčení využívá taky tělo.
Biosyntetická psychoterapie, která je součástí moderní somatické psychoterapie, tak pracuje například s dechem, postojem, pohybem, dotykem.
To se můžete dočíst v různých publikacích. Jak to ale vypadá prakticky?
Klienti, kteří ke mně přicházejí a nemají zkušenost se somatickou terapií, můžou mít různou představu o psychoterapeutické práci s tělem. Znamená práce s dechem dechová cvičení? Je práce s dotekem nějaký druh masáže?
Zájemci o biosyntézu, kteří se s ní setkávají na některém ze seberozvojových workshopů, mají naopak zkušenost s intenzivnější prací s tělem, s různými cvičeními. Když se dozví, že podobná cvičení se v biosyntetické terapii (tolik) nedělají, často se ptají, co se tedy v biosyntetické terapii dělá.
Tělo je v terapii vždy přítomno
Tělo klienta i tělo terapeuta. Bez těla se vlastně terapie ani dělat nedá.
V čem je pro mě důležité tělo v roli terapeuta? Někdy slýchám, že musím mít těžkou práci - poslouchat všechny ty problémy lidí. To se od nich asi musím odpojit. Představte si, že byste byli klientem v terapii a já vás dobře necítila, nebyla k vám empatická. Potřebuju vás dobře cítit a potřebuju taky dobře cítit sebe, svoje emoce, tělo, sledovat svoje myšlenky. Když vám totiž nebude dobře a budete mít pocit, že jste se ocitli někde na dně jámy, nepomůže vám, když tam budeme dva. Můžu do té jámy nakouknout, strčit nos, nohu, ruku, zjistit, že je vážně tmavá a hluboká, ale nemůžu do ní spadnout. V tom mi pomůže moje všímavost (i) k tělu, k tomu, co potřebuje, moje opření se o něj.
Jak se můžete opřít o tělo
Jak se můžete o tělo opřít vy jako klient v terapii nebo taky v běžném životě?
Zkusím ukázat dva příklady.
Řekněme, že bojujete třeba s trémou, nervozitou, nejistotou, ať už jako vysokoškolák ve zkouškovém nebo prezentující v práci. Co můžete vyzkoušet i sami, je sednou si a zkoumat, kde vám dává tělo oporu. Je to v zádech, když se opřete? Ve stehnech, když cítíte kontakt se židlí? V dlaních na opěradlech křesla, v chodidlech v kontaktu se zemí? Daří se vám na ten pocit opory soustředit, čerpat z něj?
Když se klientů v terapii zeptám, kde jim tělo dává oporu, bývají docela překvapení a místa opory zatím najít neumí. Když je ale provázím, nabízím možnosti, začínají obvykle rozeznávat, kde oporu cítí a kde ne. Z opory, kterou cítí, pak můžou v reálné situaci čerpat. Místa, která zatím necítí, můžeme pak v terapii dále zkoumat.
Technika Vám neřekne, že ještě cítíte ztuhlost v chodidlech a že by potřebovala lehce proklepat.
Jedna klientka se při podobné otázce rozesmála s tím, že kdyby věděla, co by potřebovala, nepřišla by na terapii. Není to tak, že bych se podívala na člověka a věděla, co potřebuje. Je to spíš společné všímání si a zkoušení. Na klienta se můžu zkusit naladit, všímat si napětí nebo třeba drobných pohybů. Jeden klient, když dokončil relaxační techniku a odpověděl, že ještě cítí napětí v nohou, ale neví, co by potřebovaly, přitom jemně nadzvedl chodidla a položil zpátky. Když jsem se zeptala, jaké to bylo, nevěděl, že ten pohyb udělal. Mohl pak pohyb zopakovat a zkoumat, jestli pomáhá.
Různé techniky, cvičení, instrukce můžou být v somatické terapii vstupem proto, abyste postupně lépe vnímali své tělo, vzali si pozornost, kterou mu věnuje bodypsychoterapeut, za svou. To proto, abyste signály, zprávy z těla uměli lépe číst, dobře je pro sebe využili... aby se tělo stalo vaším spolehlivým kompasem.
Cvičení můžou být vstupem pro to, abyste své tělo lépe vnímali, aby se stalo vaším spolehlivým kompasem.
Jako každé učení, osvojování, i vnímání těla chce svůj čas. Vzpomínám si na svůj první biosyntetický workshop, kde u jednoho cvičení lektorka povídá: "Udělejte teď, co tělo potřebuje, ukončete cvičení nějakým pro vás vhodných způsobem." Dodnes si pamatuju, jak jsem tam stála, rozhlížela se kolem a říkala si, co bych tak mohla udělat.
Tělo, emoce, mysl
V somatické psychoterapii se nepracuje jen s tělem, ale pracuje se i s tělem. Základem i na tělo orientované terapie je stále rozhovor. Kdy (a jestli) v ní klient vyzkouší psychoterapeutickou práci s tělem, záleží na jeho otevřenosti, jeho tempu a vhodnosti využití takové práce. Někteří klienti se vylekají, když navrhnu, aby si dali pod/na nohy jako oporu polštářek a raději to chtějí vyzkoušet sami doma. Někdy můžeme s klienty pracovat v představě nebo upravit tělovou práci dalším způsobem, aby pro ně byla komfortnější. Jinak to může vypadat u klientů, kteří přicházejí z nějakého seberozvojového workshopu, díky kterému už zkušenost s tělovou prací mají, v terapii se s ní tak můžou někdy potkat dříve. Zařazení tělové práce taky závisí na bodyterapeutovi - někteří s ní pracují více, jiní méně, i když mají třeba vystudovaný stejný psychoterapeutický směr; já bych řekla, že patřím spíše do první skupiny.
V somatické terapii se nepracuje jen s tělem, ale pracuje se i s tělem. Základem tělové psychoterapie je stále rozhovor.
Při práci s tělem se bodypsychoterapeut zajímá taky o naše další části - emoce a myšlení - a vzájemně je propojuje. Může se tak ptát: Co cítíte? Jaké myšlenky vás napadají? Objevuje se nějaká vzpomínka? Dělá to proto, že naše tělo, emoce a myšlení jsou spojené, vzájemně se ovlivňují.
Tělová práce může vyvolat emoce a myšlenky (třeba vzpomínky).
Když zůstanu u tématu opory, vybaví se mi například terapeutická situace, kdy klientka dostala nabídku fyzicky se opřít o tělo terapeuta, postavit se vede něj a dotknout se ramenem ramena, paží paže ... a jak tak stojí, v jednu chvíli říká: "Já bych si tak opřela i hlavu". Když to pro sebe udělá, objeví se úleva, lítost, vzpomínka na to, kdy podporu potřebovala a neměla. S tématem jsme pak pracovaly dále.
Specifickým přínosem bodypsychoterapie je porozuměním tělovým procesům a další využití tohoto porozumění. V biosyntetické psychoterapii, která v sobě propojuje život člověka na 3 úrovních: myšlení, cítění (emocí) a těla, hraje tělo důležitou roli:
Biosyntéza se dívá na tělo jako na odraz naší životní historie.
To, jak se tělem vyjadřujeme, jak stojíme, jak se pohybujeme, jak dýcháme, to vše je odrazem našeho života, našich zkušeností.
Comments